Japonské meče

Něco málo z historie samurajského meče

V Japonsku má od mýtických dob meč postavení zbraně a zároveň symbolu moci. V dochovaných Japonských historických pramenech se ztrácí vznik meče v mýtických temnotách, ale působení čínského vlivu na jeho vývoj je zřejmé. Podle legendy, která není příliš vzdálená od pravdy, byl první samurajský meč vyroben okolo roku 700 n.l. mečířem Amakunim. Doložené je tvrzení o původu starých mečů z dílny mečíře Jasacuny z roku 900 n.l.
Tak jako se vyvíjela japonská společnost, vyvíjel se i meč a jeho výroba. Z počátku byl spíše odznakem hodnosti a byl vyhrazen k nošení pouze určité vrstvě, později se stal nástrojem vojenské třídy. Pro společenskou třídu samurajů znamenal prostředek k získávání obživy. Kvalita a umělecké provedení meče záviselo především na účelu meče a také na společenském postavení objednavatele. Použití a držení meče omezovaly nejdříve obyčeje a zvyky, později i předpisy.
Třída samurajů vznikla v období starých mečů (900 – 1530). Moc se dala získat jedině prostřednictvím válek a meč se stal hlavní bojovou zbraní. Stal se každodenní potřebou a nosil se neustále. Pomalu se vyvíjel a starší zbraně nahradily jednosečné zbraně s zakřivenou čepelí a ty pak speciální zakalené meče. Samurajové měli právo nosit dva meče. Meč byl něco jako samurajova duše, kdo jej ztratil, ztratil i právo žít. Držení a používání meče bylo pro samuraje přísně definováno v podrobně propracované etiketě. Válečníci hrdě zvyky dodržovali a nikomu by netolerovali jejich opuštění.
Podle délky se meče dělily na 3 druhy: dlouhý meč (Daitó), krátký meč (Wakizaši) a na krátký meč nebo dýku (Tantó).
Podle dostupných pramenů lze v japonské historii napočítat celkem okolo 13 000 mečířů. Vezmeme-li za celoživotní produkci každého z nich cca sto kusů, což není nijak přehnané, vyjde nám celkový počet vyrobených mečů přes 2 miliony. Dnes se z této sumy v Japonsku zachovalo asi 100 000 exemplářů. Ostatní meče zmizely s časem a nebo se roztrousily do celého světa a můžeme je najít mezi exponáty muzeí nebo v domácnostech sběratelů.

Výroba čepelí